Take another little piece of my heart now, baby!…tu ti zahraju na pohřbu

 

na den čarodějnic nám kapelník dojednal hraní v Lokti u Karlovejch Varů…provozovatelé místního kempu na břehu Ohře jsou jeho dlouholetí kamarádi, a tak si poručili kapelu Hery Fotr, aby jim obstarala zábavu na veselce u příležitosti jejich svatby…a to my umíme: svatby, křty, dřív nebo pozdějc i funusy

zbytek kapely kývl jako jeden muž a mohli jsme vyrazit…kdyby to bylo tak snadný, že jo

Klávesista právě prochází v zaměstnání zkušební lhůtou a nesmí si vzít ani dovolenou, roznášet dopisy a rekomanda a různé sociální příspěvky je natolik zodpovědná a dobře placená procházka, že to prostě NELZE…samotné příběhy ze života listonoše by bohatě vydaly na pokračování Čapkovy Poštěvácké pohádky, věčné čekání na Boleka, ale on nakonec vždycky příjde…než o tom možná jindy

k věci: skupina A ve složení baskytarista A., jeho manželka A., kolega staromládenec J. a moje maličkost odjela z Prahy už v brzkém pondělním odpoledni a po cestě jsme si stihli prohlídnout zříceninu hradu Andělská hora, z níž je nádhernej výhled do Karlovarskýho kraje

Lokti sme se objevili s velkou časovou rezervou a zbyla tedy i chvíle na procházku městem, který je v kombinaci s hradem téměř geniálně stavitelsky řešený a rozhodně stojí za vidění…bohužel v hradě samotnym měli zavřeno, ať něco zbyde i na příští návštěvu

kolem sedmý večer sme sjeli do kempu pod městem a zaregistrovali, že svatební společnost už se nachází v poměrně pokročilý fázi zábavy…na uvítanou sme dostali výbornej zabijačkovej guláš a další prasečí pochoutky, prý byli kvůli celé té slávě obětováni dva čuníci, jeden z nich se zrovna zvesela točil nad ohněm

na dotaz, jak je to s tekutým občerstvením, dostáváme od šťastně vrávorajícího novomanžele jednoznačnou odpověď:

- jen bumbejte

a nám se dvakrát řikat nemusí

skupina B: Ř. se snoubenkou T., bubeník S., klávesista B. a kamarád V. přijíždí v devět večer, rychle všechno zapojíme a kolem desátý na to deme

zvuk je dobrej, sehranost horší, publikum odpadává, tak si to snažíme užít aspoň každej zvlášť, podle toho to vypadá…pustim se do Sympathy For Devil vod Stounů a po vodzpívání je mi jasný, že tejden budu jenom sípat…smutný zjištění: už neutáhnu ani jednu věc, hlasivky se zauzlovaly a hotovo

v pauzách konzumujeme vše, co bar nabízí, já si vybral pro tento večer točenou kofolu a červený víno, de to k sobě dobře a než odbije půlnoc, dobře litr jihoslovenského suchého v sobě mam, kofoly asi tak 2x tolik

nejstarší účastník veselky, jakýsi pán, snad z přízně nevěsty se ptá našeho kapelníka:

- on s vámi hraje ten slavný Pavlíček? (to jako že já)

- i kdepak, vypadá jako on, skoro se tak i jmenuje, ale hraje mnohem lépe (to taky jako že já?)

novomanželka září štěstím…my se rytmicky snažíme společnost zvednout na nohy a daří se to až po žádostech vo punkový vypalovačky, ty zatim příliš nazkoušený nemáme…nějaký Visáči, ale moc toho neni…místní nepřizpůsobivý občan menšinového etnika drapsne kytaru a zbytek kapely se chytá na Humusáka vod E!E…asi nejlepší kus celýho večera

pak už toho necháme a A. dělá poslechovou diskotéku: oblíbenec Bregovič roztancuje i polomrtvoly, Joplinka: Take another little piece of my heart now, baby!

- tu miluju, tu chci zahrát na pohřbu, hlásí s plamínkama v očích T.

její snoubenec Ř. kontruje:

- já ti ji klidně zahraju

je to vcelku pěkná veselka…tak to se vožeňte

a uvolněně polykáme další jedy, využíváme celou škálu barevnýho alkoholickýho spektra: vodka, zelená, absint, rum, fernet…paměť úspěšně zresetována a já se nepozorovaně odplížím spát do auta

druhej den dopoledne vylejzaj zombíci s různejch úkrytů a hodlaj vypít zbytky z předchozího večera a noci…padá na mě smutek…ždímat legraci z vopotřebovanejch těl i duší je marný jako nutit slepýho k sledování záběrů průmyslovejch kamer

už se mi chce pryč, ale musim počkat, až se vrátí výletnická skupinka z Lokte, aby mě někdo vodvez domů

loučíme se s kapelníkem:

- musim Vám říct, že hrajete celkem dobře na kytaru

- díky, vy taky pěkně zpíváte

- určitě líp než vy hrajete

je to přesně úplně opačně než na pohřbu, kde se chodí na krchov s pláčem a do hospody už radostně…odjíždím s A. a A., mlčím skoro celou cestu, jen vepředu se občas ti dva kvůli ničemu štěkaj, takže se kousek před Prahou ptam:

- v čem je výhoda manželství?

- to má spoustu výhod

- vážně? jaký například?

- těch je

- jednu jedinou chci slyšet

- tobě by to připadalo všechno jako klišé

- aha, klišé, děkuji

tak to se nežeňte