lidová slovesnost podruhý

 

když už sme si tu posledně povídali o J.J. z Bratřic, z knihovničky pro chlíváky mohu nabídnout P.T. ctěnému čtenářstvu eště další dva tituly s podobnou tématikou

znova se jedná o sbírky slovesnosti, a to především tý nejlidovější…vobě vyšly před časem v nakladatelství Volvox Globator

první z nich nese název Mé jméno je Jebáš (VG 1999) a představuje výbor jihoslovanskejch erotickejch pohádek, bajek, povídek a anekdot v překladu Ireny Wenigový

kratší ukázka:

Mravopočestná

Vdala se jedna Černohorka, a hned druhej den utekla od muže zpátky domů. Kamarádky se jí vyptávaly, proč to udělala. "Aby ne!" povzdechla si, "myslela jsem, že si beru slušnýho člověka, a von se mnou hned první noc chtěl tropit nestydatosti! To tak, sprosťáku sprostej! Ani můj vlastní táta mě jakživ neprcal – natožpak ty, čuně jedno!"

druhou perličkou jsou Zakázané pohádky vod Alexandra Nikolajeviče Afanasjeva (VG 2000) čili máme tu čest s ruským folklórem…přeloženo Marcelou Pittermannovou, která dle doslovu nesnáší sprostou mluvu

ani zde vás neochudim o vzorek:

Pop a past

V jedné vesnici žil mužik a byl to řezník. Porážel dobytek a prodával hovězinu: maso měl uložené ve skladu. Jenomže ten sklad měl okno a naučili se tam chodit psi a kočky a tahali maso pryč. Řezník nastražil do okna past: přiběhl popův pes, chytil se do pasti a bylo po něm. Popovi bylo psa líto, ale co se dalo dělat, koupil jinýho a bojí se:
"Jen abych nepřišel i o druhýho."
Lámal si hlavu, jak by se řezníkovi pomstil, a vymyslel tohle: přišel ke skladu, stáhl si kalhoty, vlezl do okna a že past posere. Ale past sklapla a uskřípla popovi moudí. Zařval jako tur. Přiběhl řezník.
"Do prdele! Který čerti tě sem přinesli, ty hlavo skopová!"
Seběhli se lidi, horko těžko popa z pasti dostali, ale von se svalil a vypustil duši.