zbavíš se pout…nebo taky ne

 

a nakonec ze všeho zkouška byla…v Úholičkách sme se sešli akorát tři, jak v dřevních dobách HF – Řehy, Andy a já

komorní, něžný hraní…HF unplugged, i když s elektrikou…to my jen tak říkáme, že unplugged, pokud se příliš neburácí

sobota klidně spěje k půlnoci, pak sedíme u táboráku, pečou se buřty, dobře je nám…teplou nocí se nesou zvuky cvrčků, z lesa po větru zavane i hlas jelena…domácí nám podaj vysvětlení

– kdepak, soused se vožral jako dobytek a teď tam blije u plotu…zejtra se ho zeptáme, jestli toho jelena taky slyšel

v prvních nedělních hodinách načata broskvovice a její mocný účinky na sebe nenechaj dlouho čekat

Řehy začne rituál očisty a místo dřeva přiloží do vohně svý nedávno pořízený překrásný střevíce

Terezka, jeho žena, jen nechápavě zakroutí hlavou a zapije to dalším kalíškem

hrome, čím se očistím já?…s obuví bych se jenom vopičil, a tak trumfuju z kapsy vytaženym pětikilem

– mi ho radši dejte, povídá Řehy

– nate a šup s nim za botkama, povzbuzuju kapelníka

– tak to si tam hoďte sám

a pětibába padá mezi žhavý uhlíky…pro vylepšení barvy plamene a aby očista byla dokonalá, přidám eště dvoustovku

– mein Gott, ty seš ale magor…víš, kolik sme za to eště mohli mít chlastu?, naříká Terezka

– vím, 2 flašky Morgana, to bysme vypili za chvíli…musíme se zbavit pout a já už si du stejně lehnout, zívnu a odkráčím spravedlivě spát

v poledne sme zase na nohou…slunko pálí, máme kocovinu…jedem na voběd do Únětic…při kofole se Řehy ptá:

– osvobodil ste se, zbavil ste se pout?

– ano, ale potřeboval bych, abyste za mě zatáh útratu a půjčil mi na vlak

další zkouška bude asi za čtrnáct dnů