mrdat, kundu lízat

 

po trapné příhodě s močovými cestami sem si v pátek spravil chuť na jamu kapel Jazzika a Tri ryby v Jet clubu na Žižkově…mam to za rohem, tak proč se nestavit, že?

spravit chuť znamená dát si deset plzní a dva špeky, k tomu porci kvalitní hudby a i přes únavu a propad do veselé deprese jít celkem klidně spát

v sobotu mi píše Ř.:

patlo, prijedte do Svrkyne, ve mlejne vecer promitaj …a bude hur, zkusime si zahrat nejaky veci a opijem se

taková velkorysá nabídka se neodmítá, jen naporcuju kuře, do batůžku hodim pár nezbytností a hurá na výlet…Svrkyně je kousek za Prahou, v dosahu PID, takže za pouhých 14 peněz se můžu kochat krajinou kolem Vltavy a krásou satelitních městeček u Velkých Přílep, nemá to chybu

ve Skvrkyni mě autobus vyhodí přímo před hospodou U Macháčků, stačí udělat cca 20 kroků a už si leju do volátka první dešťovku značky Gambrinus…je sice chladno, ale i tak sedíme venku…přišoural se Ř. se svou dívkou T. a jejich spolubydlící z domku p. Vokurky A. s J.

Ř. mě překvapuje:

– Loupáku, rozhodli jsme se s T., že si v srpnu slíbíme lásku, úctu a věrnost před Bohem a chtěl bych, abyste mi šel za svědka

– nesmírně si této pocty vážím, ale obávám se, že pro akce podobného významu neoplývá můj šatník dostatečně reprezentativními kusy oděvu

– nějakou hodobožovou košili snad máte, ne?

– pokusím se do té doby něco sehnat, ještě to probereme někdy v klidu a podrobněji

večer se vydáváme pěšky do mlýna, je to 20 minut svěží chůze…T. si z radosti dala 2 fernety a cestou vstříc lepším zítřkům a zrůžovělýmu západu slunce zpívá:

– den je krásný, den je krásný, den je krásný s Tebou

inu, když dva se rádi mají, i dubnu je jak v máji…jenže tenhle večer je spíš kosa, zejtřky bych nechal stejný a srdce středočeskýho cynika nezjihne ani u kýčovitýho západu slunce, ale co bych kazil ostatním náladu, přidám se nesmyslně k refrénu:

– …s Téébou

s kym vlastně?

v mlejně se zdržíme pár hodin, po filmu, kterej už sem viděl, dojde pivo a že není žádných jiných alkoholů, svižně se vracíme se zpět do Svrkyně…Ř. odjíždí na pumpu, plzeň, bageta a něco rumu před spaním

božkovskýho neubývá, pijeme ho totiž z nádhernejch kubistickejch štamprliček, který schraňuje T. po babičce a jejichž objem je vskutku pro decentní alkoholiky…posloucháme HF a já si kolem druhý hodiny po půlnoci ustýlam pod stolem v kuchyni

v neděli po obědě lelkujeme v zahradě a já si připeču mozek…než dojedem do Prahy, bolí mě hlava jak střep, ale musim to ustát, když už sem podstoupil oběť, že neuvidim tuto neděli Bohemku a návštěvu dolíčku sem vyměnil za zkoušku HF

Ve čtyři odpoledne nacházíme v dejvický nádražce naprosto zničenýho Klávesistu a Zpěváka, Slum včera hrál u Němčoka v Blues Rocku a páni se veselili durch přes noc až doteď…náš Manzarek přišel při turné po nonstopech vo mobil, ale je v dobrym rozmaru…Zpěvák nás vítá pokřikem:

– mrdat, kundu lízat!

– nastupte si, jedem do Bohnic

– vážně? a co tam budem dělat?

možná mrdat a lízat kundy, kdejaká pacientka by si určitě dala říct

– vy hovada, A. zajistil zkušebnu, takže tam budeme zkoušet, jasný?

– my máme zkoušku?

Ř. se věren svýmu příjmení řechtá, ale nevypadá nadšeně, kocovina s náma cloumá a eště mít na krku tyhle dva experty…bude to šichta

před léčebnou již čeká S. a náhodný kolemjdoucí při pohledu na naší skupinku musí napadnout, že psychicky narušenejm končí propustka a vracej se z vycházky

E. se motá uprostřed vozovky, divoce mává lahví červenýho vína, kterejch má plnej ruksak a vyřvává:

– mrdat, kundu lízat!

ve tvářích kolemjdoucích se zračí hrůza z představ, že tahle noc bude naplněna przněním jejich dcer a synů a následně si evidentně oddychují, když podezřelé procesí mizí v bráně ústavu

zkouška proběhne poměrně klidně, Manzarek se snaží, seč mu síly stačej…E. nám do toho neustále vstupuje svym už v tuto chvíli poněkud votřepanym sloganem, a tak ho Ř. v jednu chvíli stírá:

– nikdo tě nechce, tak už sklapni, proboha!

– mrmly mrmly, já vás nenávidim, ste čuráci, ale mě to nevadí

snažim se vo Sympathy For Devil, ale neni moc času, snad příště…sjedem si míň hraný skladby a já už se těšim do postele

po nás vod sedmi eště zkoušej Tri ryby, A. jede na dvě směny…rozhlížim se kolem a vybíram si pavilon, kde bych si tak na měsíc vodpočinul…strava 3x denně, muzikoterapie zajištěna svépomocí…prima dovolená

E. vyloví z ruksaku poslední láhev červenýho a eště si cvičně zahuláká:

– mrdat, kundu lízat!

– budiž ti přáno

– stejně by se mi nepostavil a vy ste čuráci

do toho dneska večer ten Vítek Kremlička na ČT2, viděli ste to?

Bohemka vyhrála i bez mý účasti 3:0, dobré

promrdaná neděle