nechte zpívat Mišíka!

 

včera večer dodatečně oslavil 60. narozeniny Vláďa Mišík koncertem v Arše

přináším jen krátkej report pro zájemce a znalce:

bylo tam jak v prádelně…vod osmi do deseti hráli a zpívali jen hosti, z nichž nejlíp hodnotím Buty v čele s Pastrňákem…skladbu Ty II. sjeli báječnym způsobem a bylo znát, že moc dobře věděj, vodkaď vítr fouká

nevim jestli byl nejslabší Meky Žbirka nebo Dan Bárta…ani jeden z nich nepochopil nic…z mýho pohledu ovšem

velmi vtipně se předvedli Mišíkovo vrstevníci Merta a Třešňák, to mělo koule a stále maj co říct

hodně se vzpomínalo…defilovali pamětníci souputníci i ti, pro něž Mišík v určitý životní fázi představoval jakejsi pevnej základ…za všechny vyzdvihnu předevšim Honzu Hřebejka, kterej připomněl, že Mišíkův táta byl americkej voják, v padesátejch letech bojující proti komunistům v Koreji…geny se nezapřou: Mišík spoustě lidem pomáhal v tomtéž boji tady…vod Hřebejka bych to nečekal, a proto tleskám

hezky se k obdivu k svýmu tátovi vyznaly i jeho 3 děti, vůbec to nebylo trapný a perlil hlavně nejmladší syn Adam na téma “Jak mě táta naučil nalejvat whisky”

po desátý se o holích přibelhal oslavenec a vzal to cikcak historií, tu novější písničku, tu fousatej šlágr…vlastně všechno dneska už hity…Jednohubky, Stříhali dohola, 20 deka duše atd. atd….kapela Etc šlape výborně už několi desetiletí a všichni vědi, vo co de…důležitá věc

pak si unavený rocker na chvíli odskočil /v rámci berlí/ a mně to začlo splývat…jediný, co si pamatuju dobře je, že pořád skvěle zpívá a texty svoje nebo i jinejch autorů dokáže podat tak, že mu věřim každý slovo

no jistě, sme malá země, ale i ta může mít svý velikány…Mišík se jím stal už za života, to je výsada opravdu naprosto výjimečnejch osobností

a to stačí, dál už bych byl možná patetickej až moc

hezkej večer, díky, Vláďo!