jaký zvířátko má pánbůh nejradši?

 

celá země už to ví…sme zase prvoligový…závěrečný dějství začalo včera v poledne…z dolíčku vyrazil druholigovej Holabus č. 5 na dlouhou cestu do Olomouce a za dalších 12 hodin už sme byli v dolíčku zpátky a přivezli sme si ligu první

co se vodehrálo během toho půl dne, a hlavně po půlnoci už vlastně dneska, řadim momentálně v osobních zážitkách hodně vysoko, eště úplně přesně nevim jak vysoko, ale moc moc moc

jak nejsem pověrčivej, všechno bylo připravený…perník, eukalyptový bonbóny…nic neponecháno náhodě

a klokani bojují

po první půlminutě zápasu Baligól a řádně roztopenej zelenobílej kotel na holickym stadiónku vybuchuje…emoce všeho druhu…neumim to popsat…štípnu se…0:1…do šatny Lukáš zvyšuje na 0:2 a padaj zábrany…doslova…slyšim se křičet: je to doma!…v úvodu druhý půle Morávek rozvlňuje síť soupeře potřetí 0:3 a ani pozdější korekce stavu domácíma už tu lavinu štěstí nezastaví

cesta do Prahy uběhla rychle a v dolíčku je jak vo pouti…pivo, párky, veselo

chorály: prvoligový, křičíme z plných plic…nebere to konce, a když v půl jedný v noci přiveze autobus TY, KTERÝ TU VEŠKEROU RADOST ZAŘÍDILI NA TRÁVNÍKU, dav je v extázi…řvaní, děkovačky a na závěr přání: my chceme titul

dneska zjišťuju, že ve foťáku mam přibližně 1.999.000 fotek a nevim, kterou vybrat, protože to, co se včera stalo, je nepřenosný obrazem ani vyprávěnim