nobody’s fault but mine

 

kdybych byl býval věděl, jak to dopadne, byl bych se na to býval vysral a nikam nechodil

přitom ještě včera vpodvečer se všechno tvářilo jako celkem nevinná záležitost…domluvené posezení v Letenskejch sadech s panem továrníkem Š. a s panem militaristou B. slibovalo příjemně strávený zbytek dne na čerstvém povětří s výhledem na stokrát opěvovanou a tisíckrát prokletou matičku měst

první chyba: nemaj plzeň, kurvy, teď nemyslim kolegy v chlastu, ale obsluhu ve stánku, jen vodovej gambáč za nehoráznejch 25 korun, no co už, zasednu tedy k volný lavici, pocucávám tu břečku a čekam

přichází pan továrník s velkou krabicí:

– copak mi nesete za dárek? narozeniny už sem sice měl, ale drobná pozornost vždy potěší

– cigarety, ovšem nikoliv pro vás, nýbrž pro sebe

– to máte na dnešní večer?

– a na ráno, bratru 15 kartonů

– hm, tak to je mi jasné, že mě odbydete třema kusovkama, vy lakomče

– jen si berte, na ráno mi postačí půlka kartonu, do oběda nemám ve zvyku moc kouřit

dorazil i pan militarista, je tu vozem, takže si u výčepního stánku nechal natočit pivo do dětskýho kelímku…dárek mi nenese žádný, přesto se slušně pozdravíme

plácá se pátý přes devátý, jen takový nezávazný relaxační kecy, kdo s kym kde a v jakym stupni podroušenosti…poslouchám a občas nesouhlasně přikývnu

přes rameno spatřim povědomou tvář, nejsem si jist…smíšek v modrym triku má dneska na sobě bundu s nápisem CUBA, ale ano, je to pan Fiksu blogger Pojka…vyměníme si úsměvy a jako obvykle pár slov, panáček nebyl, takže jen tři:

– seš to ty?

– no jo, sem

druhá chyba: za použití hajzlu tady vybíraj nehorázný 3 koruny, při standardním přísunu tekutin a následnym vylučování by mě to přišlo na jeden vrchovatej kelímek toho, čemu zde říkají pivo

naštěstí to lze řešit buď návštěvou toalet v přilehlé solidně vypadající restauraci (personál se občas netváří nadšeně) nebo chcaním do křoví, kde zase hrozí, že proudem moči bude zasažena souložíci dvojice, jichž je plná Letná

se soumrakem se hlásí další do party: pan student K., obhájil závěrečnou práci na téma “Sekty a jejich nebezpečnost pro společensky neukotvené jedince” či něco podobného v tom smyslu; teď to má chuť jít oslavit

s ním se dostavuje krásná paní P. s božsky naplněným živůtkem, už sem jí někdě musel spatřit, určitě v tyrkysovym tričku…díky těm přednostem si pamatuju barvu, Loupák nezapomíná

breptáme nesmysly, převážně nevážně erotickýho a fekálního charakteru, toho není nikdy dost

– a tenhle znáte? Příjde Hurvínek za Máničkou a povídá jí: “Máni, dáš mi dneska?”, “Mám krámy, ale můžeš mě aspoň vyprstit.” Tak jí teda Hurvajs prstí a najednou se ve dveřích zjeví pan Spejbl: “Co to tady vyvádíte, mládeži?” Hurvínek si oblízne prsty a odvětí: “Nic, taťuldo, jen jíme pizzu.”

– fuj, to je hnus

– nerada pizzu? měl bych tu eště jeden…

– nechte toho

ve stánku zavřeli, dneska si určitě pěkně namastili kapsu, šmejdi…společnost se zvolna rozchází…panu továrníkovi došly cigarety, pan militarista musí ještě doma před spaním naolejovat veškerý zbrojní arzenál…zbylá trojice ve složení: krásná paní P., optimisticky naladěný úspěšný student K. a…no jaký vlastně? pomozte Loupákovi najít vhodné adjektivum, které by charakterizovalo jeho stav okolo včerejší půlnoci

vklouzneme do Fraktálu, kde dostávám plzeň ze dna sudu, dopiju jí do půlky a div, že nebleju

 

– tohle si tady troufáte nabízet hostům, takové patoky?

– nerozčilujte se, dostanete čerstvé pivo z nového sudu

– no proto, odpouštím vám, pro tentokrát, mimochodem — pozdravujte M.

– dobře, vyřídím mu to a nezlobte se

jak bych mohl, vždyť jsem vpodstatě dobrák od kosti

další chyby už dou na můj vrub, doteď sem za to nemoh

– milovals ty vůbec někdy nějakou dívku?

– jednu jedinou, bezmála 16 let, šance nulový, ale to víš, srdeční záležitost

– a teď? pořád žiješ sám, aby jednou nebylo pozdě,

– pozdě bylo už dávno, teď už miluju jen hudbu

– trochu málo, nemyslíš?

– máš pravdu, Bohemka

– seš pako, Loupáku, koukni se kolem sebe

krásná paní P. se taky vmísí do hovoru:

– a co sex?

– díky za optání, stále pevně visí

– každej chlap v nejlepších letech to potřebuje pravidelně

– co ty vo tom víš jako ženská?

– mam doma manžela

– já nejsem jako každej chlap

– už sem si všimla, seš dost divnej, sice se tě snažim pochopit, ale asi by to s tebou vážně nebylo lehký

a tady už sem se nechal zahnat na tenkej led, argumentačně nestíham, problematika vztahů mezi lidma nebyla nikdy moje silná stránka…nechal sem se načapat a moje chabý obranný špílce sou ostatním k smíchu…ale co se po mně vlastně chce?

to sem moh vopravdu zůstat doma, ale teď eště někam budem pokračovat, musim se utlumit, jinak bych neusnul…krásná paní P. nás opouští…doma jí očekává manžel a dítě

– možná před těma 16 rokama kdybych tě potkal, možná

– dobrou noc

přes ulici je nonstop Tulipán, před vánocema sem jim ze záchoda štípnul kalendář, teď visí na žižkovskejch hambalkách…další plzně, další chyby, už nepočítam ani to ani to…mam litinový záda a vidim se pod peřinou

– Loupáku, kdybych tě neměl rád, už se s tebou nebavim, protože seš hroznej vůl

– dík, Komáre, ale já bych si šel nejradši lehnout, musim do práce

– deme, ty vole jeden

v pět ráno uléhám, za tři hodiny vstávám a jedu do práce, další chyba, eště teď je mi jak psovi, i když si od oběda dávkuju Key Rum…další a další

Nobody’s fault but mine
Trying to save my soul tonight
It’s nobody’s fault but mine

Devil he told me to roll
How to roll the log tonight
Nobody’s fault but mine

Brother he showed me the gong?
Brother he showed me the ding dong ding dong
How to roll, the log tonight
Oh, it’s nobody’s fault but mine

Got a monkey on my back
Gonna change my ways tonight
Nobody’s fault but mine

I will get down rollin’ tonight
Nobody’s fault