no one I think is in my tree…I mean it must be high or low

sběratel lidové slovesnosti

včera mě kolegyně bloggerka Zuzi ponoukla k voprášení hřbetů neprávem pozapomenutejch klenotů v mý žižkovský národní knihovně

začalo to zmínkou o sběrateli lidovejch pohádek a poudaček Josefu Štefanu Kubínovi a od něj není věru daleko k Janu Jeníkovi z Bratřic

Jan Jeník z Bratřic, narozen Léta Páně 1756, pocházel z rytířskýho rodu z Radvanova na Vožicku…od osmi let studoval v Praze ve Svatováclavskym semináři u jezuitů, v sedmnácti zběhl ze studia práv a dal se na vojnu…při taženích Evropou byl několikrát raněn a odeslán do výslužby…tíhnul k obrozeneckýmu hnutí a věnoval se sbírání historickejch dokumentů…neopomněl ani ústní lidovou tradici a dal dohromady i sbírku sprostonárodních řikaček a popěvků, který "by censura v tisk také uvedsti nikoli nedopustila"…zemřel roku 1845

o 150 let později nakladatelství Maťa vykonalo bohulibou a záslužnou věc…vydalo tudle sbírku peprnejch a šťavnatejch textů pod názvem Písně starodávné lidu obecného českého, namnoze nezbedné a pohoršlivé (předchozí vydání spatřilo světlo světa již v roce 1989, ovšem tento výbor nevlastním a tudíž nemůžu srovnávat, nakolik se liší vod maťovský edice)…pěkný sou i vobrázky, knížku ilustroval Zdeněk Mézl

nuže k věci, zde předkládám pár ukázek …řek bych, že je to takový až dětsky roztomilý, ale posuďte sami:

Vzal jsem si babičku stařičkou
myslil jsem, že něco má,
ona má v prdeli kohouta,
on jí tam kokrhává.

***