u Skaláka v Meziříčku

 

první prázdninovej weekend nabídnul hned několik zajímavejch hudebních akcí, stačilo jen zvolit tu nejlepší

osobně sem preferoval Litoměřickej kořen, letošní program sliboval nevídanou sestavu: Traband, Konvrzek, MCH Band, PVO, PPU, DG 307…nechat si ujít takovou lahůdku by byl hřích

a že sem tvor hříšnej, ujít si to necham a jedem v sobotu do Meziříčka na Magorovo Vydří

jedem…já se, vybaven kofolou a litevskou vodkou, vezu, Řehy šoféruje…na dálnici je překocenej kamion, takže děláme oblouk přes Tábor a Jindrhradec…Řehy vykoná dva dobrý skutky, když veme nejdřív stopařku, pak i stopaře a u Skaláka sme kolem druhý vodpoledne

pozdravíme se s kamarády…kolegové ze Slumu předvedli svoje umění už v pátek večer, mladší půlka kapely zmizela eště před naším příjezdem, Zelí to krátce poté taky balí se slovy: – mně včerejšek stačil

a zůstávaj jen ti nejotrlejší…Erben s Bolkem…nezmaři…E. slavil v tejdnu čtyřicet devět a kalí vod středy…rozhodně se nepovažuju za odpůrce alkoholu, ale E. má přesto můj bezmeznej obdiv…jak může všechny ty pařby zvládat, to jest mi záhadou

před publikem zrovna řádí Hirošima Band, tlupa vlasatejch voblud, hutnej androš v nejlepších tradicích týhle scény…zpěvačka v dlouhejch kozačkách, síťovaný punčocháče a na vostro, sukýnka velice mini…tihle hrát za bolševika, asi by byli zastřeleni přímo na pódiu

než se připraví SEB, odjedem do nedaleký Želetavy na pozdní oběd a Bolek několikrát vyhraje na automatech s cigárama…září štěstím

po návratu ke Skalákovi už burácí SEB, stíháme zhruba půlku vystoupení…hudebně strčej všechny vostatní do kapsy jako nic…tenhle fest je zaměřenej spíš na performance pánembohem nepolíbenejch umělců a SEB tu působí trochu jako pěst na voko, ale přesto se líbí a sklízí ovace

na čepu je míň než průměrný Starobrno, prokládam ho teda vobčas fernetem…odpoledne plyne a další učinkující Nevidim do puntíku splňuje výše napsaný…ožralej zpěvák, co eště před chvíli chrápal vleže na lavici, krákorá do světa svý nihilistický poselství a doprovází ho prapodivná parta, kterou označit za muzikanty by bylo hodně troufalý, jeden troubí do tuby a jinej virtuóz se svíjí za dětskejma klávesama…pan Olejník dá k lepšímu další ilustrační historku: když si perfomeři chystali scénu, oslovil ho kdosi z zich, zda by jim zapůjčil svůj basový aparát…pan Olejník svolil a bedna následně využita nikoli k ozvučení basové kytary, ale jako podstavec pro klávesy

tohle de poslouchat asi tak deset minut, umělci se cejtěj na půlhodinku…ale jsem přece zosobněná tolerance a přežiju to

nástroje si naladí Nahoře pes, popík, neurazej, ale ani nepotěšej…jen tak sedim a snažim se dohnat ostatní chlastouny, ale maj příliš velkej náskok, dneska už asi společnou řeč nenajdem

Skalákova usedlost je moc pěkně udržovaná…prima místo…když sme byli před čtyřma rokama na stejný akci přímo u Magora ve Vydří, padalo to tam už pomalu všem na hlavu, všude neskutečnej svinčík, taky to tam táhlo předevšim pankáče, který si v něm libujou…tady je vidět, že se Skalák stará a v příjemnym prostředí se krotí i androšská zvěř

jináč publikum velmi smíšený, krom všudypřítomných huňáčů s fousama po pás lze spatřit i obstarožní metaláky, alternativce všeho druhu, plukovníka BIS a spoustu pěknejch holek

tu a tam davem projde Magor se slamákem na hlavě a s pytlem v ruce…jak bejvá jeho dobrym zvykem, uklízí kelímky a jinej bordel…pak vleze k mikrofonu a recituje básně…k tomu hraje Dáša Vokatá, Magorova milá

po letech máme možnost slyšet a vidět Joe Carnation Band…Pepa Karafiát v kovbojskym klobouku nažhaví kvákající kejtru a další hudební vrchol dne je tu…v triu s panem Olejníkem a Prasetem spustěj Moc sem si neužil a užíváme si…bohužel půl jejich setu prostojim ve frontě na obluzovadla, ale zvuk je výbornej a vo nic nepřicházim

pak už se moc neděje…Záviš a jeho pornofolk…nemusim

eště se trochu zasměju při Sboru břežanskejch kastrátů, voicebandu, kterej kolem sebe soustředil Maťa…máničky recitující to nejlepší z budovatelský poezie: Noha, Kohout, Nezval…samý perly

pivo už mi nejede, necham si nalejt do půlitru bílý víno, zřejmě nějaký Božolé l’Jonatan a du chrnět…hraje kapela A bude hůř a mně je fuk, jak bude…zachumlam se do spacáku a urazim regulerní osmihodinovku

proto sem ráno relativně fit…dam si točenou limonádu a provádim zevling…je krásný ráno a ti, co sou vzhůru, se snažej nedělně vtipkovat…moc se nedaří, ale nikomu to nevadí…z těl dou ven toxiny a všichni moc dobře vědí, že den bude krušnej

z hibernace se probere i Řehy a valíme zpátky do Prahy…po cestě vysadíme v Humpolci Laďu a krátce po poledni už sme zase u dejvický nádražky…loučíme se, Řehy spěchá za manželkou a já vlezu eště do Brusky, něco piv k obědu, a když mi začnou padat víka, donutim se k odjezdu do Žižkova

je horko, v tramvaji se praštim do hlavy a doma pak vyžahnu tu vodku, kterou sme načali se šéfem a v Meziříčku na ni nedošlo

a tim mam pro letošek splněno, co se festivalů týká

vodku cejtim eště teď