dilema: s neonacistkou nebo bez?…schizofrenní úvahy…život vedví

 

tak mi připadá, že Loupák zřejmě něco vymňouknul, což by ovšem nebylo nijak divný, když sme si užívali ten kočičí tejden…a co jsme si říkali o pátcích?…nepoučitelnej Loupáku, tohle tě bude možná eště hodně mrzet, žes nešel z práce radši rovnou domu

pan N. po mně v pátek hodil mobilní laso, mocně zatáhnul smyčku a před sedmou večerní už sme si dávali do nosu na Santošce ve velmi příjemnym prostoru s názvem UFO

a nějaký ufo mi asi muselo přelítnout přes čumák, protože najednou se u našeho stolu vobjevila princezna, taková Juliette Binoche ve smíchovským vydání a po zbytek večera už se vod nás nehla…přesnějc řečeno: vode mě se nehla

doteď nechápu, co se se mnou děje

přišla s nějakým chlapcem…a já mu ji vyfouk přímo před vočima, což by sama vo sobě byla vlastně legrační příhoda, ale má to celou řadu nevýhod

povídáme si vo filmech, muzice, knížkách…už se mi dlouho nestalo, že bych si s nějakou slečnou tak notoval…povídáme si a já najednou zjištuju, že přede mnou sedí neonacistka…jindy bych okamžitě debatu utnul, ale v pátek sem neměl sílu na nic

je vo deset let mladší, jiná generace…co kdybych už jí nestačil?

a do toho přicházej a vodcházej lidi a já z ní nemůžu voči spustit a topim se v jejim pohledu a už se držíme za ručičky a já si řikam, to přece nejde, když je neonacistka…co by to nešlo, mam plán, já ji předělam na slušný děvče, to zvládnu…nezvládneš, seš alkoholik, nejsi schopnej změnit ani sám sebe…vono to pude…domlouváme si, že vyrazíme na Matějskou, chci, aby jela se mnou do Žižkova a vůbec sem dost mimo

a pak vypiju kořalku, co mi přivez jako dárek z Litvy pan N., a situace se nelepší

poslední, co si pamatuju, že mi upravuje šálu u krku a říká: – dojeď v pořádku domů

ale třeba sem si to řikal sám sobě, abych dobře dojel domů, vim já, co je pravda a co ne?

a pak snad eště hulíme trávu nebo už nevim co, protože ráno mam hlavu úplně vymetenou…jen ta S. tam straší…ale rozhodně sem domů dojel dobře…v sobotu a neděli už nevěřim ničemu…zmatek na entou

je to druhá míza nebo zastydlá puberta? ze všeho nejspíš postupující demence…já tomu prostě nerozumim

nevzal sem si vod ní žádnej kontakt…pan N. možná vědět bude, ale doteď mlčí…třeba se mi to všechno jenom zdálo: v pátek sem nikde nebyl, nebyla žádná S. a já sem akorát trochu přetaženej a potřeboval bych si vorazit

ale vlastně bych radši tu druhou variantu, jako že teda pátek byl a všechno vokolo bylo…dyť mně by stačilo jen ji držet za ruku a povídat si…ale přece jen – je to neonacistka, co s tim?…moh bych se vypravit zase na Smíchov a nechat proletět další ufo…já vážně nevim

a tak sem si ze zoufalství pustil plyn Velvet Underground, maj takovou jednu pěknou písničku

I got fever in my pocket
Down to my shoes
Oh babe, I guess I’m falling in love