sláva!…premiérovej koncert kapely ŠPvML proběhnul na Blanici u příležitosti křtu desky KKS, zahrálo eště sdružení myslivců & kovbojů Hejtman

tréma byla, vo to nic, ale s první skladbou šla pryč, a už sme do lidí sypali ten náš pankrokenroldebilitypraha jako za mlada

ale kurva, dyť my SME pořád mladý!

vzpomněl sem si na první regulerní vystoupení HF před 7 rokama v Café na půl cesty, kdy sem eště čtvrt hodiny před začátkem Řehymu s obavama tvrdil, že to nezvládnu a von mě uklidňoval, že klidně hraní zrušíme…nechtěl sem ho zklamat a nakonec to dopadlo ku všeobecný spokojenosti

loni na jaře sme s Modrym plechem po nějaký Bohemce cintali, že uděláme novou kapelu, jen tak z prdele, s poslednim pivem sem na zo zapomněl…za tejden mi hlásí: zkouřka, vole

a už to jelo…nadšení sice po dvou měsících zamrzlo, páč si mesijé kroasánt přivodil frakturu pravý tlapky…za další dva měsíce sme se do toho vopřeli znova a po necelym 3/4 roce dotlačili prase až na zabijačku

prvně v životě sem se na koncert vyhastrošil: zelený triko, bohemáckej šátek, podvlíkačky, zelený kecky…Looca minišukni, fialový síťovaný punčocháče, bohemácký kšandy, vzadu na hlavě fialovou píču…Prasák s Modrákem čistě stylově pankově, nejcivilnější Štětináč

za půl hodiny sme přehráli všecko, co sme se naučili a snad se to lidem i líbilo…prej sice nebylo rozumět zpěvům a vůbec prej to byl pankovej bordel, ale to byl tak nějak záměr

pak předvedli svý umění Hejtmani – postrašili auditorium hrubym rokenrolem…once upon a time in the west, pyrošou a loupákovi věnovali Zánik Izraele, vtipálkové…za to sem je fakoval eště deset minut poté

závěr obstaraly hlavní hvězdy večera – KKS…křest dlouho vočekávanýho céda Debilita…Modrák nasadil policejní uniformu a sýkorky nám servírovaly jeden hit za druhym…osobně preferuju Nejsem zlej, ale to všichni vědí…Metloš při křtu polil placičku i Modráka půlitrem rumu…skákali sme pod pódiem jak zjančený a všechno bylo fajn

a po vystoupení sme si všichni slíbili, že budem pokračovat, že to má smysl

ovšem zas a znova: nepodléhat uspokojení…vono něco jinýho je hrát pro kámoše a známý, který vám shovívavě poplácaj ramena a palec hore a něco jinýho pro publikum, který nás podobnym foukánim do prdele nezahrne…uvidíme

ale zatim sem neuvěřitelně šťastnej, že se (snad) něco rozhejbalo a povedlo…i když Modrák by řek, že de přece vo hovno…to von dycky

a tak nám začal rok 2010, rok Tygra, rok plyšovýho zlýho tygra