MALOSTRANSKÁ BESEDA
- 17 února, 2010
- Posted in kdyby ty muziky nebyly
- Write comment
když se paří, tak se daří
jedna z generálek v Besedě se nadmíru vydařila…zvuk fantastickej, mraky lidí, sukces vohromnej
po vzájemný dohodě šel před lidi první SEB…na baru to znělo jako nějakej hustej hardrock, nevěřil sem vlastním uším…a to hráli tři Petři přes naše ubohý vybavení…po jejich setu povídá pan Bubák: – jak ste to našteloval, ani sem s tim hejbat nemusel
a pak sme na to vlítli my…levou zadní s timhle soundem…člověk tak snadno podlehne…jediná nevýhoda byl zákaz kouření v sále, a to i pro šumaře…normálně během koncertu tak 3 cíga dam, teď se po hodině a půl (?) dostavoval absťák…jeden z přídavků – Like A Rolling Stone vod Jeho Bobstva – strhne i pana kolegu Bubáka natolik, že přitančí na pódium a společně s Řehym dávaj duet: how does it feel?
konec dobrej, všecko dobrý…pořadatelé spokojeni, publikum spokojeno, učinkující spokojeni…tak je to správné, tak to má být
a kdybysme to letos eště dotáhli k tý vysněný placičce, na kterou chcem zakonzervovat prvních vosum let, pak už snad můžu klidně i natáhnout brka…ale to se mně zrovna teď, kurva, nechce
takže eště jednou díky Davidovi, že nám tam umožnil vystoupit, Beseda se v portfoliu vyjímá zatraceně dobře, díky SEBu, díky Vám, co ste přišli poslouchat, čučet, trsat a některý i tleskat, a díky předevšim Vám, kemové spoluhráči, s Váma je radost solit rokenrol na balalajke, volové
nebyla by nejaka historka z poslednich dni, priteli?