alkoholik, loser & troska

 

v pátek sem jel z práce parníkem…což je pro člověka, kterej dělá na letišti a chce navštívit rodiče, celkem logickej způsob dopravy

ten Loupák už je úplně mešuge, řeknete si, ale nebudete mít pravdu

parník se menoval Visla a já se na něm plavil z Výtoně do Podolí…Vyšehradskym tunelem kvůli vopravě nejezděj tramvaje, takže proč cestou do Modřan nevyužít alternativního spoje po řece, žáno?

tak trochu mešuge ale možná budu, poněvadž po vysilujícím čtvrtku sem si naplánoval relax s flaškou fernetu…slovy klasika: taneček se skleněnou dámou, povolený hřích

– seš alkoholik, loser a troska, pochválí mě za to v neděli pan Kolís

a sobotní večer strávim v Balbínce při baskický kapele Tapia eta Leturia…svižná lidová muzika s knoflíkovou harmonikou, piánem a perkusema…textům nerozumim, což je možná dobře, protože co tak asi čekat vod Basků…ale melodika je zajímavá, chlapíci si to bezmála dvě hodiny užívaj a publikum s nima…Leturia na závěr koncertu zašaškuje s tamburínou a všichni sou spokojeni

plzeň maj v Balbínce čim dál tim lepšejší a já sem žížnívej…pivsony prokládam jen tak z radosti stranickou (Balbínovou & poetickou) slivovicí a aby toho nebylo málo, společnost mi chvílema dělá pro tento večer miss Balbínka, slečna M.

nepřišla sice kvůli mě, ale na Basky, bez nichž nevydrží ani den, stihla i jejich páteční vystoupení společně s Čechomorem v Berouně

po tom, co Baskové dohrajou, M. spiklenecky mrkne a pochlubí se zeleninovou úrodou z čertovy zahrádky…ubal to, povídá…moje volšový ručičky už nejsou podobný činnosti schopný, tak se toho ujme za barem J. a ušlechtilá travina dokoná dílo zkázy

přítomnost něžnýho pohlaví by člověka měla kultivovat a povznášet na duchu…člověka snad ano

dam si eště pivo a paňduláka a večírek pro mě v tu chvíli končí…du spát…kdybych nosil šrajtofli, mohl bych napsat, že v ní opět řádilo tornádo, takhle to byl jen vítr v kapse

škoda, že parník je v noci ukotven, hned bych si dal vyjížďku někam do Vranýho nebo na Slapy…takhle zase křižuju tramvajema Prahu do čtyř ráno…přemejšlim, že snad už ten šiškovskej byt pustim, stejně trávim daleko víc času v MHD, kolik bych jen ušetřil za nájem!

v neděli nás čeká eště závěrečnej podzimní match klokanů doma, v němž si hravě poraděj s Třincem a my to dem zapít do Gullivera

na stůl lítá jeden talíř s kořeněnejma hranclema a barbecue vomáčkou za druhym…půlitry dělaj totéž…panuje uvolněná atmosféra

po půlnoci sou na stolech ježci a výčepní Lukáš nás vystrkuje z hospody ven, že toho má po dlouhym tejdnu dost a chce si jít lehnout

došly prachy…a přitom já bych pil klidně furt pryč

doma se zřítim do postele, ráno vstanu a teď už jako pilná včelka bzučim v pracovním procesu…pobzíkávám

a tím medem, co vyprodukuju, si zas brzo vosladim život