co děcko jsem byl jak z divých vajec

 

zlobil, poznámky nosil apod….roditelé byli zoufalí, stýskali si, jak hrozného potomka přivedli na svět…nesčíslněkrát mi bylo vyhrožováno deportací do polepšovacího zařízení…při vytěsňování chmurných představ se uchylovali k historce, že jsem vlastně nebyl zplozen jimi, leč mě kolemjdoucí cikánská družina pohodila do popelnice před barákem našeho domu

věkem pochopitelně zklidněn a pevně usazen v hodnotových mantinelech jsem onehdá vyslechl zajímavý názor kolegy Posla…seděli jsme po vyhraném zápase Bohemky v baru Gulliver a slavili narozeniny jiného kolegy, pana Yahuu

 

Posel dí: – viděl jsem na matchi Tvého otce

já na to: – a co má být?

P.: – nikdy by mě nenapadlo, že bys mohl mít rodiče

j.: – každý má přeci rodiče, dokonce i matku mám

P.: – vždycky jsem si myslel, že Ty ses narodit nemohl, že jsi se prostě vyskytl

 

což tak trochu konvenuje s výše zmíněnou verzí o danajském daru od jistého etnika

nedávno jsem procházel vnitřní Prahou a spatřil kuka vůz…na chvíli jsem měl pocit, že se kruh uzavírá

ale protože to zde právě čtete, neodvezli mne ani pracovníci městských a zatím kupodivu ani těch záchranných služeb

kuka