JARO JE TU! ALE KDE SOU TY PRACHY?
- 21 března, 2007
- Posted in Nezařazené
- Write comment
to je napuosto noumáuní, Vuďo
ze Spokojenejch států se vrátil pan N. a měl chuť se podělit o zážitky z půlročního pobytu tam, měl chuť nás všechny vidět, a co hůř, předevšim měl chuť na nefalšovanej božkovskej hořkej
v Jelení se po sobotní smršti včera konalo repete, tentokrát zahráli slovenští přátelé Triryby
začal sem opatrně kuželkou plzně, což by eště šlo, pak ovšem přišel spolubojovník z neohrožené sebevražedné opilecké čety S., s ním T., J., A., jen Dušan chyběl, to už bych si dneska asi ani neublognul
první runda, druhá runda, pivo, fernet, kpt. Morgan, všechny ty prevíty několikrát přes kopírák a jako třešničku na dortu mi pan N. eště do batohu podstrčil již dávno slibovaný dvě láhve nefalšovaný litevský vodky Sobieski, su pipirais ir medumi
a sem lehčí vo rovnou tisícovku, nefalšovanou, kdysi snad zlatem a jinými pofidérními aktivy krytou
cigár bylo nepočítaně, proto se mi teď zdá, jako by mi někdo přes noc nacpal zpátky do hlavy ty střepiny, co sem si z ní v pondělí horko těžko vysypával
z muziky sem moc neměl, doznávám upřímně…ale chodíme eště na muziku?
nevypadá to tak, že?
ráno v těžkym alkoholickym oparu, ale poněkud bezstarostně doklopýtam na pracoviště…šéf začenichal, a přes symptomy počínající rýmy starostlivě kroutí hlavou:
– nechceš jít radši domu?
– jen se neboj, to zvládnu
do jedný hodiny vtipkuju, z repráků burácej Led Zeppelin, ale pak mě humor opouští, kořalky sou příliš mocné a připomenou se zlobivým konzumentům s neúprosností ukrajinského vymahače dluhů
tomu se říká daň z (do těla) přidané hodnoty
nakonec sem rád za konejšivě sametový hlasy Isobel Campbell a Marka Lanegana
I bring you a tale of the broken seas
and I’m drowning in whisky and beer
my doctor reports if I don’t stop soon
I’ll drown in an ocean of tears
v sobotu hrajem, v sobotu hrajem…dej se dohromady, Loupáku, máš na to dva dny
No comments yet.