ale člověk míní a Erben mění

 

Vpodvečer zavolal a já samozřejmě naběhnul k Antoníčkovi a lil do sebe piva.

Ráno kocovina a hurá večer do Balbínky na Nohaband. Už sem je dlouho neviděl a nutno říct, že hráli bezvadně. Z pódia tekla radost, bylo to strašně čistý, krystalický. Písně poznamenané kanadsko americkým pathosem, slovanským zoufalstvím i středočeským cynismem, jak tomu říká sám Kuba, mi zněly zase trochu jinak, tentokrát ne tak ubrečeně.

Středu sem úspěšně prolelkoval, v práci i doma. Včera Nad Viktorkou při Harmasanu a několika plzních sem lákal Olejníka, aby tento zaskočil za Andyho na našem vystoupení v Břevnově, leč neúspěšně. Ještě dneska to vypadalo, ale nedopadlo. Sem zvědav, co tam zejtra předvedem. Nějak se opět přestává dařit. Mě se navíc vysrala ladička, v práci se nedaří, čert aby to spral.