jak si vo to stál

 

a mezitim můžeš stihnout pár koncertů i piv…

pátek 17. listopadu — cesta vlakem do Šumperku na bluesovej festival, Bubáci hráli vo život a vo dušu

Ř. s T. jeli spojem vo 2 hodiny pozdějš a dostavili se akorát do …ale nelétá… tak to chodí

ve 4 ráno předčítám ptáčatům Blakea a Jirouse, tentokrát žádná demolice nádraží…sedmá v šervúdu, uši plný Younga…miluju návraty…zřídlo sentimentu

You are like a hurricane

There’s calm in your eye.

And I’m gettin‘ blown away

To somewhere safer

where the feeling stays.

I want to love you but

I’m getting blown away.

aby toho málo nebylo…původně sem vodřek účast na křestu alba Nádražka kapely Harmasan, upřímně, když už sem v Praze, co večer dělat? no jít na Slamník je jediná rozumná věc…a všechno mám zdokumentovaný

dneska léčba v Moravě…samota je drtivá, depresí a úzkostí sypaný cestičky…

kdepak si byl, kdo tě to naučil?

původní bureši…lidi se nevěší (z rozmaru)