vzpomenem

 

až by se zdálo, že že příbuzný jsou dobrý leda k tomu, aby vo nich Loupák psal do blogu

zejména ti mrtví příbuzní

ale neni to tak

prostě mi umřel děda Milan…nám, bráchovi, bratrancovi, sestřenici…tátovi táta, stejně tak strýčkům…mámě tchán, babče manžel

když loni na podzim ležel po voperaci krku na Karláku, vypadalo to zle…pak dostal skoro eště rok navíc, bojoval a snažil se…jak pěkně a rychle uměl sníst pivo, ani já mu nestačil

umřel nám kamarád…i to může bejt mezi příbuznejma

budu vzpomínat…třeba na nekonečný debaty a hádky vo presidentu Benešovi, proč zrovna tohle?
nevim, ale spoustu věcí sem se dověděl, bylo to zajímavý

nebo si vzpomeneme, jak vždycky, když měl vydat obnos větší než 0 korun, počastoval vymahače částky nesmířlivym: zločinec jeden!…poměrně charakteristickej rys

budem si pamatovat i křivdy, všechno, snad to ale vždy bude veselý…nemá to bejt smutný psaní

a tuhle neděli v Boleslavi minutu tiše vzpomenem…děda byl mimojiný velkej Bohemák, víme?