řekni mi, co čteš a já ti povim, kam s tim běž

 

abych se kulturně opět trochu povznesl, objednal sem u Kosmasu něco knížek, konkrétně následující 3 kousky:

název prvního díla – Kniha o kundě – hovoří sám za sebe…když už ji člověk tuze často nevídá, proč si o ní něco nepřečíst, že ano?

ale žerty a chlupy stranou…je to svěží kompilát textů, básní a úryvků z různejch literárních koutů, tak či onak se dotýkající výše zmíněnýho výrobního nástroje (zdroje inspirace, tůně rozkoše, dosaďte si, co libo jest)…tématicky krásně ladí i obrazovej doprovod, ale to už prozrazovat nebudu, kupte si

dále tu máme Egona Bondyho a kolibříkový vydání jeho rozsáhlejší básně To jsou zbytečné verše…půlka 70. let, v ČSSR zuří normalizace a při zdravym rozumu je čim dál těžší v tý pasti dál fungovat…tedy pokud zdravej rozum pánbůh někomu ještě zachovati ráčil…naděje a marnost v jednom, ironie i vážnost…klasickej Bondy

na závěr si nechávám nejoblíbenějšího z oblíbenejch…ano, starej dobrej Hank Chinaski…po letech vyšlo zas něco novýho česky – soubor povídek Nejkrásnější ženská ve městě…ale co může bejt u Bukowskiho nový?…opět chlast, děvky, dostihy…stokrát stejně a pořád dobře

zde dovolte menší reminiscenci…někdy v roce 1991 už mladýmu čtenáři přestává stačit Remarque, z Dostojevskýho kape zoufalost každym řádkem, Villon příliš historicky vzdálen, co číst?

mladý čtenář v jakymsi knihkupectví přejíždí zrakem po regále s novinkami a náhle ho upoutá titul Všechny řitě světa i ta má, no ovšem, jak průhledně chytlavý…mladý čtenář bere brožovanou knihu do rukou, listuje, na zadním přebale fotka…nebylo věru co řešit, trvá to dodnes

hank