pohádky ovčí babičky…obludná páteční prodloužená…srdceryvné příběhy o hladových dětech…ranní inspekce

 

šel sem v pátek do hospody…se mnou Martina, krásná ovčí babička…nabíd sem se dělat jí společnost, když pan N. musel neodkladně opustit Prahu, pan N. svolil, věříme si, ne?…a tak s M. usedneme ke stolu do kouta a popíjíme, povídáme…blíží se půlnoc, Martina chce už jít domu…coby slušně vychovanej mládenec nabízim i doprovod nočníma smíchovskejma ulicema,
všude může číhat nebezpečí

autocenzurováno

poloprázdný Ufo ve 2 ráno, olezlý host žádá: pivo, natočte mi aspoň malý…zaplatím vám ho…nic nedostanete, je pozdě, končíme…jaký pozdě? týhle vobludě nalejváte a já nic?

– pán si poslední drink zaslouží, pán si to tu poctivě vyseděl…neprudí a pije už vod půl sedmý…račte pochopit

barman má cit pro spravedlnost…přitom taková svinská práce, lituju ho, musí strpět olezlé hosty, žádající na cestě domů pivo

mne si však oblíbil

útratu ve výši průměrný měsíční mzdy jistě pánové ani obludy v jeho podniku nedělaj každej den

zapomněl sem se představit: obluda, jméno mé…občas mi zde říkají pane…i barmanovi ovšem jednou končí šichta:

– pane, nerad se s Vámi loučím, ale zítra je také den, ehm, promiňte, také večer

– jakže, pikolíku, zavíráte?…mám chuť Vám rozbít hubu, ale raději bych pil

– lituji, pane, buď vyrovnáte účet nebo jsem v pokušení přivolat na pomoc policii, obludo jedna

– snad nebude tak zle…připište mi to na sekyru

– ano, sekyru na Vás, ale kdepak, černou práci ať obstarají jiní…vytáčím číslo 158

– dobrá, dobrá, tu máte, vidíte, nejsem bez srdce, ovšem, Vaše děti, pokud jsou tedy Vaše, vy kastráte, doma pláčou hlady, slýchávám to neustále, ušetřete mne podobných příběhů

barman se klaní až k zemi, roní slzy, zřejmě se sám dojal z těch vlastních historek a já se po opuštění lokálu vydávám opět na spánkem prošpikovanej výlet kolem Prahy za využití služeb cestovní kanceláře DP

tyhle tramvaje vod padesátky vejš sou celkem útulný…ranní inspekce na konečný v Hostivaři…neshledávám žádných nesrovnalostí, vše při starym

a druhej den sem v pokušení napsat vo Martině v sedmi pádech, ale Kryl by se v hrobě vobrátil a pan N. mi i bez toho pošle výhružnou sms: Helejte, tak to prrr, to jako bacha jo! rika,ze ste zvire.Tak to hele jako ne jo.Sem jeji zvire ja JASNY!!

asi mi brzo rozbije hubu…asi už je na čase