cvrčci zahrajou večerní píseň a zase všechno zmizí

 

měl sem rád Petra Kalandru…mam ho rád pořád, i když před 13 lety zaklepal na nebeskou bránu

v Blues sklepu patřil sobotní večer částečnýmu oživování tohodle legendárního (co vlastně?…bluesmana, folkrockera?…k čertu se škatulkama) muzikanta, zahrál Kalandra Memory Band

dosud sem s timhle revivalem neměl tu čest, takže očekávání značný…klub je pro podobnou muziku jako dělanej a díky protekci sem měl reservovaný místo u prvního stolečku, přímo před pódiem

už první tóny nenechávaj nikoho na pochybách, že pánové maj repertoár naposlouchanej do nejmenšího detailu…hned zkraje Břímě, parádní cover vod Bandu…zpěvák a kytarista Míra Kuželka vzdáleně Kalandru připomíná zjevem, ale barvu hlasu má téměř stejnou…přivřít voči, no skoro

pecka střídá pecku a našlapanej sklep zpívá s sebou…muzikanti sou zručný, dělej si i pěvecký party, aby frontman moh vobčas zajít na cígo…vystřihnou dokonce poměrně náročnýho Zmrzlináře vod Marsyas…pěkný

v druhý půlce vystoupení má samostatnej prostor i ruskojazyčnej harmonikář Igor Šikula…desetiminutový sólo na foukačku, nápadně připomínající Traintime vod Cream – takto údajně zhudebněnej příběh vo jeho strastiplný cestě do Čech – parádní číslo, vůbec byste neřekli, že tenhle maník k nám dorazil z východního směru

průpovídky mezi skladbama, kterejma se Kuželka snaží bavit publikum, sou tak tak na hraně kabaretní žoviálnosti, ale dá se to unést

dostane se i na kousky z dob ASPM – Markéto, Krůtí píseň, Asi v tom bude nějakej háček

verze St. James’ Infirmary je možná lepší než ta původní na desce Blues Session, trošku těžkopádně vyzní naopak Maggie’s Farm

a proto, že Snad každá tvář je zvláštní, připluje klidný vody věčně hledající Lodník, jeho kámoš Skladník už našel novou holku i kytaru a všichni se večer sjedou Cocainem

dobrá víla Kalandra…když tak posloucham, jak dokázal tenhle hippie šikovně přesadit kořeny jinejch kulturních tradic do našich luhů a hájů a eště z nich vypěstovat kytičky, který nám voněj tak libě, musim znova a znova smekávat, ten člověk měl vopravdu čuch na správný věci

anebo je to tim, že tu Ameriku prostě máme v sobě, jen sme se narodili jinde