ČAJ POPÁTÉ (4)
- 26 listopadu, 2008
- Posted in Nezařazené
- Write comment
hudební intermezzo aneb 11 let festivalu nepopulární písně
Šálek čtvrtej
– na to, že už tady díky mně dvanáctym rokem probíhá festival nepopulární písně, sem pyšnej…no řekni mi, existuje někde něco podobnýho?
pokrčima ramenama…nejspíš má ale pravdu…už vod založení kavárny tady čtvrtek co čtvrtek vystupujou kapely všech možnejch stylů
tady sem například poprvé viděl Traband, eště jako vostrej rokenrol, přišlo na ně tak 10 lidí…ten zástup učinkujících je nekonečnej
v začátcích byla dvorním orchestrem Žízeň…bez nich se nevobešla žádná větší akce: masopusty, den dětí, pivní dny (hráli tušim dvakrát i na střeše), drakyáda, silvestr…hrome, to byly večírky!
taky my – HF – sme dostali několik příležitostí zahudlat tu k potěše našich nejvěrnějších…vystoupení v únoru 2003 bylo moje první před lidma po sedmi letech…trému sem měl tehdy takovou, že bych se na ní moh voběsit…seděl sem u grogu, Řehy mě zkoumavě pozoroval a velkoryse pravil: jestli máš obavy, eště to můžem vodvolat…bylo pět minut do začátku koncertu…ale jinak hraní v Café vesměs patřila k těm našim lepším
– měl sem zůstat akorát spokojenej, ne pyšnej…pýcha je smrtelnej hřích, a tak mě pánbůh trestá touhle kapelou
a já sem taky rád, že Zaum končí, je to nijaký: androš 70. let zahranej sice zručnejma hudebníkama, ale ani k tanci ani k poslechu, nuda
– slabota, byly tu však i horší soubory než tenhle…je jen pár záležitostí, co bych sem určitě nikdy nepozval, třeba takovej ten porťáckej folk, ten mě upřímně víš co…a techno, to by se sem vůbec nehodilo
pokrčim ramenama…neposloucham ani jedno, je mi to šumafuk…na deathmetal zapomněl…ovšem jinak tu bylo ke slyšení asi úplně všecko
a nástroje si už rychtuje zaskakující soubor, ti co budou hrát místo Vepřeka, na něhož sem původně došel, The Kingsize Boogiemen
– buhví, proč mi to ten Vepřek vodřek, neviděli sme se asi čtyři roky, kdysi sem mu něco pověděl a von se asi naštval…nevíš proč?
pokrčim ramenama, ale je tu první bluesovej flák Boogiemen…zní to moc dobře…votočim zrak směrem k muzikantům a procházející barmanku, dredatou kozatici bez předkusu, poprosim vo pátej šálek čaje
V hospodě se filosofuje nad čajem a v knihovnách zvrací. Kam to ten svět spěje?
zuzi,my sme nefilosofovali, jen si povídali…a paní zřejmě trošku expresivněji vyjádřila svůj pocit z toho, kam ten svět spěje