dvakrát a dost!

 

úterní večer byl ve Vagonu vyhrazen vyhlášení soutěže Naděje Radia Beat čili nejoblíbenější kapely posluchačů

tenhle koncert se měl vlastně stát jakousi odměnou pro všechny ty nadšence, kteří vítězům i těm míň úspěšnejm posílali vostošest esesemky a zasloužili si to

ovšem dramaturgie celý akce dostala totálně na prdel zařazenim kapely Červi, než o tom dále

trknout nás mělo už ukecaný moderování akce slovutným speakerem D. K. z Radia Beat…pořád radil, co kdo má dělat: tleskejte…věnujte kapele pozornost…poďte zezadu blíž dopředu…víc tleskejte

zkrátka: p. Prudil

nejprve zahrálo zábavovkový uskupení Houpací kůň, který skončilo v soutěži na třetim místě…
taková legrace ve stylu hrajem pro radost a na nic si nehrajem…rozhodně neurážející ani
vobjevný…kdo se bavit chtěl, bavil se, ostatní konzumovali a nikdo nikomu nepřekážel

další položka hudebního jídelníčku — The Cell a tohle už je jinačí kafe, sme rázem v USA, jižanský blues, přesně zmáklý frázování, celkovej feeling…určitě ne náhodou celkový druhý místo

jen škoda, že chyběl frontman, rodilej Američan D. Gore, ale přesto velmi příjemná hudba a ocenilo to i publikum vřelym potleskem

a sme u zmiňovanýho zásadního průseru v dramaturgii…host večera Červi…nudný funky…chlapci uměj hrát, to jim neberu, ale jedna skladba jako druhá, stejný tempo a žádná změna, takže lidi
vodcházej už v průběhu jejich produkce a ve chvíli, kdy se blíží vrchol večera, je nás tam jako do mariáše

ovšem Bubáci sou zvyklý na leccos a hrnou to do téměř vyprázdněnýho Vagonu se stejnou vervou jako nedávno v nabitym sále v Šumperku při Blues Alive

půlhodina, kterou měli k dispozici všichni hrající, uteče jak voda a poslední kapelu Remorse, která obdržela cenu útěchy, už necháváme jen jejím fans a po tradiční uzávěrce kpt. Morgana se odebíráme pryč…celkově takovej rozpačitej dojem a naděje pro další den: SEB v Balbínce

taky že jo a řádně sem si to vychutnal…vo překvapení nebyla nouze: riff ze Smoke On The Water, zahranej p. Olejníkem na basu ve chvíli, kdy Bubákovo tlapičky lovily ze strun tóny sóla Radostí života nebo páně Bubákova snaha o ztvárnění český podoby californskejch rapujících a funkujících třeštidel…zábavná středa, kdy dobré hudby třeba (veselých kalíšků nevyjímaje)

 

dneska ráno sem si přivstal a v 8.50 byl připraven oslavit svátek sv. Miloše, takto Frýbestr v dejvický nádražce…ukvapil sem se, po dvouch pivech sem se propad do totálních sraček a odchod, ze známejch ksichtů pouze Filip M.

to nevyšlo…proto ponaučení z dnešního debaklu zní: Loupák se může zúčastnit pouze dvou po sobě jdoucích večírků, zejména pokud by ten třetí v řadě začínal již ráno