třípatrovej autobus se pomalu sune Chotkovejma sadama dolu na Klárov a sváží svatebčany na oslavu

 

v parku hoří ohně…nevěsta je v černém, ženich chybí docela…zřejmě ho unesli

my sme pozváni jako kapela, abychom zahráli k všeobecnýmu veselí, které se zatím nedostavilo

a z kapely sem zde pouze já…někdo mi vrazí do ruky zvláštní nástroj, vypadá jako kytara, ale má asi tak 17 a půl struny a každá z nich je jinak barevná…a každá úplně jinak hraje

modrá jako flétna, červená jako piáno, žlutá jako ságo atd…žádná jako kytara…hážu nástroj do ohně

přistupuje ke mně nevěsta a za ruku vede o dvě hlavy větší mimino, ohromnou zrůdičku, asi tak půlroční

– není tvoje

– vždyť já vím

– jen jsem chtěla vědět, že to víš

– to na situaci nic nemění

přijíždí známá postava, jejíž méno si však nevybavím, na hlavě má zelenobílej pletenej kulich, ačkoliv je zhruba 35 nad nulou

– Bohemka vyhrála nad Chelsea 2:1 po samostatnejch nájezdech až v poslední třetině

– kdo dával góly?

– Čech si nejdřív dal dva vlastní, a pak snížil těsně před koncem výhozem přes všechny čáry, hráli sme totiž powerplay bez gólmana

koutkem oka zahlídnu, jak nevěsta souloží s ženichovo svědkem a mimino kýve hlavou do rytmu

přicházej 3 králové a nesou svatební dary: slepici, třetinku gambrinusu a obraz Václava Havla

v hloučcích kolem ohňů se pomalu začíná ozývat smích, veselka se rozjíždí

ze stromů padá sníh

– brzy budou vánoce, poznamená moudře pes, olizující nevěstino chodidlo

– proč?

– protože je teprve půl osmé večer, nedá se zaskočit

je mi chladno a choulím se do deky, kterou zapomněli 3 králové přinést, ale najednou je tu, hodí se

3 králové mezitím vaří slepičí polévku a rozlévají gambrinus na přípitek

– kdy už bude konečně ta hudba, chceme tančit?!, žádá si dámská část společnosti

vytahuji z ohně zbytky podivného nástroje a náhle je z něj normální kytara

– jak je to možný?

– říkal jsem ti, že brzy budou vánoce, slyším za zády moudrého psa, to je dárek pro tebe

kytara hraje úplně sama, jen ji držím a ozývají se z ní zvuky celý kapely

dámy jsou šťastné a tančí, výskají…3 králové mezitím podávají slepičí polévku

znovu je u mě nevěsta s obrazem Václava Havla v podpaží a tahá mě dolů k vodě, svleče si šaty a říká:

– pojď si zaplavat

– nevidíš, že je na Vltavě led, brzy budou vánoce

– tak si pojď zašukat

– neblázni, je tvůj svatební den

– tentokrát to bude tvoje dítě, bude krásné

– nebo toho svědka

– nebo jeho, záleží na tom?

– asi ne

padá hvězda, já padám na ni…šukáme, led na Vltavě praská a já se probouzím

vánoce jsou tu cobydup