v tanečních sem nikdy nebyl, takže na bálech nemam co dělat

 

v sobotu sem se vypravil na výlet do Jizerek: nadejchat se čerstvýho vzduchu, předat Tudorovi starou kytaru a kombo, jak už dávno dohodnuto a večer navštívit tradiční horolezeckej bál

tedy ne že bych lez po skálách nebo něco, ale pár lidí znam a jednou z účinkujících kapel byl oblíbený Nohaband, kterej sem mimochodem viděl i tohle úterý v Café na půl cesty (dost často se mi stává, že nějakou kapelu dlouho nenavštívim, a pak bác ho a 2 vystoupení během tejdne)

zadařilo se dle zvyku jen částečně…v LBC sem přistál se žlutým už po jedný vodpoledne, a co teď? inu, do hospody, jistěže

zanedlouho dorazil i K. s H. a začaly lamentace ohledně vztahu K. s J., ovšem těžko radit, pokud člověk sám nic podobnýho nepěstuje…i když K. chtěl určitě jen potěšit a zklidnit, na to je tady pivo

čas plynul…zrzka do nás tekla jak do hajzlu a v sedum večer sem měl slušně pod čepicí, ani dobrá ani špatná

radši sem teda zaplatil a odebral se k nádraží, vláčkem do Oldřichova a hurá na bál

podařilo se mi proklouznout zdarma, protože vedoucí zájezdu Pipouš sice všechny pozval (nebo sem to tak aspoň pochopil), ale vstup si plaťte ze svýho, holenkové

v sále nabito, plesová sezóna, u jediný pípy fronta jak za komoušů na pomeranče, takže skoro celej první set Nohabandu sem prostál na podlamujících se končetinách

pozdravení se s Bakym a jeho ženuškou Miky…tři robátka už mu povila a samý kluky, někdo to holt musí dohánět za nás bezdětný nemehla…Kýža hladce oholen, dobře naladěn…Kulíšek s Tinou…Kódl s manželkou…vedoucí zájezdu s rodinkou, i když Hanka brzo odešla…všichni krásně spárováni

 

– kde máš Kamču a Honzíka?

– seděj v Zahradě, ale řikali, že si pudou eště zahrát do zkušebny

– účast hojná, pěknej bál

– tohle všechno sou tvý holky z oddílu?

– ale ne, to sou kamarádky

– představ mi nějakou

– seznam se sám

Saša mi donesla jedno protekční, sedim na schodech a čučim na ploužící dvojičky, neseznamuju se, kontempluju: co já tady dělam?

– Sašo, příští tejden bude hrát Slum na Deltě, pudeš?

– to víš, Loupy, už sem je dlouho neviděla, chceš eště jedno?

– z toho piva mam v břiše žáby, dal bych si radši kofolu s rumem

v jedný pauze si horolezci promítaj nějakej film, snad to má bejt i vtipný, snad to i vtipný je, ale nějak se nedokážu soustředit a zavostřit

Nohaband hraje a kvílí a hromuje, je tu půlnoc…místní zábavovku vypouštim…čas odjezdu, čas loučení…odvoz zajistí kamarád Mlsoun, kterej už 2 roky nepije a je fit

v jednu ráno stojim uprostřed LBC a nevim, co dál…tohle sem zas nějak nedomyslel…mobil na jednu čárku eště zvládá zachytit K. a H., ze Zahrady se přesunuli do nonstopu U orla, tam je mi jíti

podivná sebranka do jukeboxu láduje prachy a odměnou sou nám všem příšerní Maxim Turbulenc, ale nemá to konce, nemá…K. se opile, spíš vožrale usmívá, div, že nespadne z barový stoličky…H. pořád s kytarou a kombem, takže zkušebně se vyhnuli velkym obloukem

– Kamčo, puč mi klíče, rád bych u vás přespal, musim ráno vstávat, v 8.30 jede žlutej, abych stihnul Bohemku, kopou vod jedenácti

– ta tvoje Bohemka, tumáš

– slibuju, že J. se ani nedotknu, nehodlám zneužít situace

– já ti věřim

pivo už do mě neleze, a tak si to za chvíli zase štráduju skrz LBC známou trasou, kterou bych zvlád snad i poslepu a na benzínce snídam kuřecí vývar s nudlema mezi taxikářema, co špačkujou, že sou hovno kšefty

ve 3 AM padam v kuchyni na lavici a těšim se na zápas, jak si zakřičim gól…budík byl nastaven, ale mobil kleknul, ráno už nenaskočil…v devět si protíram voči, v kuchyni sedí J. a já beru tašku a dráhu

poledne mi vodbíjí na Žižkově sv. Prokop a výletník ze mě asi taky nikdy nebude